Třebovice (německy Triebitz) jsou obec na východě Čech v Pardubickém kraji.
Leží v okrese Ústí nad Orlicí a má 813 obyvatel. Nachází se na jižním okraji okresu Ústí nad Orlicí hned u hranic s okresem Svitavy.
Obec se táhne údolím podél řeky Třebovky od hráze rybníka Hvězda. Leží asi 16 km od okresního města Ústí nad Orlicí. Od České Třebové je vzdálena 6 km. Východně od obce se nachází Třebovické sedlo.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1304.
Třebovice leží na traťové spojnici Česká Třebová – Přerov
Železniční stanice Třebovice byla postavena na Olomoucko–pražské dráze společností Severní
státní dráha. Stanice se třemi kolejemi byla zařazena do IV. třídy a postavena před západní ústí
Třebovického tunelu v roce 1844. Architekt Anton Jüngling navrhl výpravní budovu jako stavbu
s vyšší střední části a přízemními postranními křídly. Střední část tvořila vodárenská věž.
Střechy byly sedlové.
V roce 1864 bylo rozhodnuto tunel opustit, postavit přeložku vedenou na povrchu a železniční stanici přiblížit do blízkosti Třebovice. Původní staniční budova byla upravena na obytný dům, k tomuto účelu slouží dodnes (Třebovice č. p. 197).
Na novém místě byla postavena přízemní hrázděná staniční budova. V roce 1889 společnost
Moravská západní dráha postavila novou drážní budovu, dva obytné domy, skladiště, kruhovou
točnu a vodárnu. Projekt staveb vypracovalo c. k. generální ředitelství státních drah.
Výpravní budova byla patrová stavba se středním dvouosým rizalitem s trojúhelníkovým štítem. Objekt byl zastřešen sedlovou střechou.
V padesátých letech 20. století byla provedena nadstavba pro získání obytného půdního prostoru a přistavěna přízemní část určená pro veřejnost.
Ve stanici se dochovala patrová vodárenská věž s bedněným pláštěm v patře a s přistavěným
přízemním křídlem k západní straně. V křídle byl byt pro strážníka, který měl i venkovní zděnou
pec.
Třebovický tunel, ležící zhruba kilometr východně od stanice Třebovice v Čechách na trati
Olomouc – Česká Třebová pod Třebovickým sedlem, patřil k nejstarším železničním tunelům ve Střední Evropě a byl, společně s Choceňským a Tatenickým tunelem, prvním na českém území.
Byl postaven v letech 1842–1845, poté opuštěn v roce 1865, obnoven 1931–1932 a definitivně
zrušen v roce 2005 při stavbě třetího železničního koridoru, na kterém je pouze krátký nový
tunel.
Jeho stavbu i provoz provázely stálé problémy, způsobené především obtížnými geologickými
podmínkami. Směs jílů a mokrých písků je pro takovéto stavby krajně nevhodná.
Hvězda je rybník na řece Třebovka v katastru obce Opatov v okrese Svitavy. Nachází se jižně
od obce Třebovice ve vzdálenosti 6,5 km jihovýchodně od České Třebové. Má rozlohu 79 ha a
objem přibližně 1,6 milionu m³. V západní části rybníka se nachází zalesněný ostrov ve tvaru
šlápoty, kde podle lidové tradice stávala tvrz.
Případné stopy po ní (ani písemné prameny) se však nedochovaly. Na severním břehu donedávna stával dvůr a zámek Hvězda.
Traduje se o havarovaném vojenském letadle, spadlém do rybníku Hvězda za války, ovšem ani k této události nejsou žádné známe písemné informace.
Co však zdokumentované je, jsou další dvě letecké havárie.
Dne 13. září 1966 se západně od obce Damníkov zřítil stroj L-200A Morava, na jehož palubě
zahynul pilot a čtyři cestující. Jednalo se o „aerotaxi“ leteckého oddílu ČSA, které pilotoval
velice zkušený pilot M. Meisner. K havárii došlo za špatného počasí a nebyla nikým z okolí
zpozorována. Letoun nedoletěl do cíle, pátrání po letounu trvalo celé čtyři dny.
Dne 12.10.1968 nehoda polského armádního vrtulníku SM-2, ke které došlo v 16:27 .Stroj
havaroval ve špatném počasí v katastru obce Rudoltice, východně od České Třebové. Událost
se obešla bez zranění posádky i cestujících. Nehoda se odehrála jen několik set metrů od
místa, kde o dva roky dříve za podobných okolností (špatné povětrnostní podmínky) havarovala
L-200 „Morava“ OK-OFC.
V r. 1938 i Třebovice patřila k odstoupenému území z důvodu odtržení Sudet. České
obyvatelstvo opustilo osadu a zůstalo zde přes válku jen několik málo českých lidí, většinou ze
smíšených manželství. Během tohoto období , zejména ke konci války docházelo k budování
obranných linií na strategických místech průsmyku mezi obcemi Třebovice a Anenská Studánka
německou armádou a civilního obyvatelstva proti příchozí Rudé armádě. Do dnes jsem patrné
pozůstatky zákopů.
O zmíněných událostech budou sepsány články na základě průzkumů a hledání, které jsme uskutečnili nejen v okolí obce Třebovice.